Od debutu Singalana se Yellow Sisters nevydaly dál rovně, ale meandrovitě – album Tubab Woman označující bílou ženu (ovšem v případě těchto žen opravdu s černou duší) je rejstříkově široké jako řeka s břehy RnB a etna. A ačkoli na živo nadále udržují a capella projev, k nahrávání si pozvali spoustu fantastických hostů, mj. instrumentalistů: Ondřeje Smeykala, Jaroslava Bártu (jeho klávesy dělají opravdu hodně!!!) nebo všeuměla Jaroslava Pachého, který celý nesourodý materiál nakonec velmi citlivě smíchal. Vokálně se objeví i Tonya Graves, Foukalová, Ruml nebo Petr Wajsar a zcela zásadní je pro sound desky také výrazné zapojení beatboxu.
Výsledek je tedy opravdu barvitý. Zároveň pro samotný proces tvorby, kdy si mohly Yellowsisters dovolit rozpracovat i hodně osobní výpovědi naprosto svobodným způsobem. Proto je také deska ne v jedné, ale čtyřech náladách. Tu soul, tu funky, tu alternativa, tu Horror ( kdo se bojí, nesmí poslouchat)…!
Petr Váša má fyzické básnictví, Yellow Sisters mají programové, písňové vlnobití . Ale v tom půvabném slova smyslu – jen jde o druh múzického umění, který pro pozitivní účinky vyžaduje patetickou mysl. Jinak tomu ženskému, hravému elementu tančícímu od spirituálu k zvukovým experimentům nebudete stačit.
Sjednocující jsou pro Tubab Woman silná sdělení, všudypřítomné průsaky slovesné poezie a létavé motivy – příroda, láska a květena bytí.
Mě to láká.