Komentáře: volnost rovnost ženství

Od: Petra

Petra — Wed, 13 May 2009 22:31:02 +0000

jéé, tak to se omlouvám,
že jsem si myslela, že se jenom koukáte a neodpovídáte, no jo, člověk si neuvědomí všechny příčiny. Napadlo mě, že se třeba učíte a není čas, ale to jsem zavrhla v domění, že na článek, který je aktuální jen chvíli, se určitě autor dívá (na reakce). Tak promiňte, dobrou noc.

Od: mikulova

mikulova — Wed, 13 May 2009 19:39:52 +0000

autorka ke komentářům II
.. Obávám se jen, že něktěří mohou tohoto autora tupě následovat nebo nepochopit a nechat se prostoupit zlobou a příliš vyhraněným názorem, který bude plošně kategorizovat podle pohlavní příslušnosti. To je moment, který je na celém problému nejsmutnější.
3. Shoduji se s poznámkou o naší agresivitě, o jejím ženském projevu – opravdu vůbec nemusí být menší. Je důležité právě jen to, kudy se od nás dostává dál a kudy vede cesta, kterou se snažíme probojovat k danému.
4. Jsem velice ráda, že jste se dostali od paušálních a abstrahovaných tézí spojených s (Jiřím zmíněnou) „dvojí optikou“ k otevřené debatě o specifických situacích a vlastních pohledech. Je to jasnou známkou toho, že vás zajímá mnohem více aktuální vztahové dění a až o hodně později genderový podtext, než naopak, více genderové vyhranění, na jehož základě byste kódovali a luštili svůj život. Díky za to!

Od: mikulova

mikulova — Wed, 13 May 2009 19:30:15 +0000

autorka ke komentářům
Dobrý den! Můj notebook byl v opravně a musím říct, že je s jeho navrácením po třech dnech číslo 38 u komentářů opravdu šok.
Vyjádřím se jen stručně k několika málo poznámkám, které padly v úvodních reakcích, protože následující průběh už si žije sám..
1. Přišlo mi někdy na mysl, že jsem ta „druhá“ – ale buď jsem se k tomu rozhodla, nebo mi to vnutila společnost a může to být jen jejich vnímání – zvenčí budu „druhá“, uvnitř stejná jako ostatní (třeba první).
2. Nechtěla jsem S.de Beauvoir nijak hodnotit nebo znevažovat, protiargumentovat. Jen jsem nastínila otázky, které mě díky ní napadly. Byla to inteligentní a výjimečná žena, které bych se oponovat neodvážila.
3. Osho byl provokatér a co stojí v této knize, podle mých nejnovějších informací, údajně ani nemusel říct – jsou to spisy jeho žáků. Pakliže ale opravdu především chtěl burcovat a tím mobilizovat, povedlo se mu to. V textu jsem se nevyjadřovala k jeho osobě, ale k nekompromisnosti s jakou vedl troufalé řeči….

Od: P.

P. — Wed, 13 May 2009 17:10:24 +0000

pokrač
tam běhal po jevišti ve strachu, že někdo jinej mu sebere šanci – já to nechápu. Mně by tohle nic nedalo, mnohem víc bych strádala, že děcko mě nemá večer doma a taky strádá. Ono se to potom jednak vrací té ženě a jednak to dítě má taky pochroumaný vztahy na celej život. Každej má prostě jiný hodnoty. Mně je to vzácný. Nikdo není v práci nepostradatelnej, jestli si to někdo myslí, tak určitě si to nemyslí jeho zaměstnavatel. A můj život je plnej takových zaměstnavatelů, ale moje děcko (doufám) bude jenom jedno (dvě, tři) – jedinečný, a má pro mě větší cenu, než to co můžu mít vždycky – tolik o mě 🙂
Ale souhlasím, že matka nerovná se osoba v domácnosti, to ne. Já jen ve spojitosti s tou mateřskou, že by mnohý rodině daly přednost, ale taky aby nebyly jen doma- aby nebyly ženy zase vystavený závislosti, přece míň odpracovaných hodin se taky nerovná méně kvalitní práce, že? Takže proč by to nešlo?:-)

Od: Petra

Petra — Wed, 13 May 2009 17:05:38 +0000

to ne,
myslím kašlu jakýmukoli zaměstnavateli na tu práci, protože já si tu mateřskou chci užít. Já jsem doma ráda, mně to nevadí, že nedělám kariéru. I když by předpoklady byly, nestojí mi to za to. Pracuju, abych žila, nežiju, abych pracovala. Ale já mám taky jinou aktivitu, soukromou, takže to chci nějak skloubit, ale honit se do práce a nechat hlídat dítě nějakou tetou , to nechci. Co se týče toho polovičního úvazku, tak mně by to vyhovovalo, protože zároveň bych nebyla závislá a izolovaná doma a zároveň bych na tu rodinu měla čas. Mně na ničem jiným nezáleží (já jsem typ co upřednostní rodinu, mně neni nic jinýho dost dobrý – jsem rozmazlená v tomto, mně se taky věnovali). Ale já myslím, bez ohledu na moje plány, že by to uvítaly i jiný ženy. To s tím zkráceným úvazkem. Spousta z nich kariéru nedělá a ani po tom netouží. Já pracuju v divadle (teda do léta…:-)), pak jdu jinam, v oboru, ale ne už do div.) a když vidím, že to pro někoho má velkou cenu a nechá svý dítě hlídat, jenom aby ta

Od: Petra Neomi

Petra Neomi — Wed, 13 May 2009 15:44:07 +0000

Kašlu jim na to? 🙂
„Na mateřskou se těším a první co udělám bude, že okamžitě ukončím pracovní poměr – půjdu jak nejdřív to bude možný. A nevrátím se do práce minimálně tři roky. Ať to bude jakákoli práce. Člověk na to celej život čeká (aspoň dnes jsou takový poměry) a pak si to nemůže ani užít. Kašlu jim na to…“

A komu na to kašlete? To je přece vaše věc, jakou děláte práci… já jsem od na volné noze. „Kašlat“ bych na to mohla leda tak sama sobě a sama sebe (a své dítě) bych taky připravila o peníze. Mmch, být dobrou matkou fakt neznamená být s dítětem tři roky doma.

Od: Petra

Petra — Wed, 13 May 2009 11:26:17 +0000

chlap taky
obstara decko, tim, ze prinese penize. Nebo si to muzou vymenit, on obstara dite, uvari pohlida utre… a ona obstara obzivu. Ale obstaravat dve veci a muz jen jednu – to nejde. To pro me neni argument. Spojovat vysi mzdy s tim, ze muz rodinu zivi. Nekterej ji nezivi a dostane vic, protoze je muz. Ja myslim, ze se na to v soucasne dobe spolecnost (ceska) diva tak nejak divne, bere to za jinej konec , lidi tak reaguji na feministky a nedrzi se podstaty. Az budou zeny dostavat kompenzaci, bude to vyrovnany. Jejich pozice. Tak jak to ma byt. A velmi me mrzi, a povazuju to za velmi zbabely, ze sama autorka se do diskuse nezapojila. To svedci o jeji nerovnosti, kterou si sama zapricinuje a jen se obelhava v tom, ze se citi emancipovana – clanek co jen nahrava tomu, aby byla ta „druha“. Nepise spatne, proto se mi to celkem libilo, ale pojeti a postoj se mi nelibi.

Od: zase Petra

zase Petra — Wed, 13 May 2009 11:20:46 +0000

:-))))
tak uz jsem tu zas. hlavne nechci, aby to vyznelo tak, ze si myslim, ze nam chlapi znesnadnujou zivot schvalne. To neni schvalnost, podobne jako kdyz si zlomim nohu a budu se muset naucitt zit s berlema. moje zlomena noha me predurcuje k tomu, ze ji (te situaci, ze nemuzu jinak) chte nechte budu podrizovat vsechno co delam (noha je malo na vsechno, ale tak jako priklad). Prijdu na jinej způsob jak se dostat tam kam potrebuju, kdyz nemuzu dost dobre chodit… atp. Moje noha mně ovlivní (že je zlomena). Stejne jako me ovlivni to, ze rodim decka a musim se o ne postarat, stejne tak me ovlivni to, ze decka nerodim a musim si najit jinej zpusob realizace a takhle donekonecna. Dobrej muz je ten, kterej zene vykompenzuje to, ze ona nestihne vsechno co on. Vykompenzuje ji to tak, ze ji zajisti prijem tak, aby rodina neumrela hlady. Neni argument vyssi plat muzu za stejnou praci , ze oni zivi rodinu. Je to za konkretni praci – pokud ji bude delat i zena, ma dostat stejne. Ona obstara decko a ch

Od: P.

P. — Wed, 13 May 2009 09:17:59 +0000

to je zas dlouhý
co se jim nelíbí, nás zajímá,když on je smutnej, nás zajímá co má rád, co ho bolí, co se mu líbí, jakej má na co názor. To všechno a spousta věí nás zajímá. Je většina těchto věcí nezajímá. Jsou prostě orientovaní na sebe, to v první řadě. Až potom jsme my.
Zde vůbec nejde jak se cítí ženy samy ve svým postoji. To právě ta Beauvoir popisuje. Z toho mála jsem teda četla… Vlastně ten článek není kvalitní (čl. VM) v tom, že se odkazuje k Beauvoir a nějakýmu Oshovi (neznám) a vlastně se podstatou jejich sdělení vůbec nezabývá. To přece není článek o tom jak se my ženský cítíme (neměl by ve spojitosti s uvedenými autory být). Lacině to sklouzává k ženskýmu dohadování jak si která stojí – to je blbost. Toto je pro mě neprijatelný,toto pojetí. Podstatu vidím úplně v něčem jiným.
Navíc – zase se tady dohadujem jenom my – ženský – a chlapi co sem napsali – napsali zase jen o nás – o žeských. Vše toto potvrzuje pořád ten samej model – kdo se má přizpůsobit, kdo nemá štěkat a být feministka

Od: Petra

Petra — Wed, 13 May 2009 09:12:46 +0000

je to ve všem přítomný
to, že oni prostě v první řadě myslí na sebe. Ženský, i když jsou to kolikrát hrozný (jak to mám napsat??) napíšu to tak jak to je . Jsou to hrozný svině mnohdy. Zlý a zákeřný, žárlivý. Ale nemyslí jen na sebe. Řeší vztah k někomu druhýmu ne k sobě. JIm /nám/ je vztah k sobě jasně danej a není žádné pochybnosti co by jako měly řešit.
Je do jisté míry zajímavý podívat se třeba na seznamovací inzeráty, co hledá muž a co hledá žena. Většina mužů tam píše požadavky na ženy a připíše co on rád dělá a automaticky očekává, že žena to bude dělat s ním. Žádná žena tam nenapíše, že ráda plete, háčkuje a vaří a že očekává, že tyto aktivity bude muž s ní dělat. To tam nikdo nenapíše a jsou to taky jejich koníčky. Takhle se to dá pozorovat úplně ve všem – třeba i s tou antikoncepcí. Oni nemají tolik zdravotních problémů jako ženský, protože jsou jinak stavění, tak co by se o to zajímali jestli bez prezervativu na někoho něco přenesou – nemají o tom ani páru. Nezajímá je to. Ale nás zajímá co