Reklama
 
Blog | Veronika Mikulová

Veena

Kurzívou, tučně a ještě dvakrát podtrženo:: Veena se zrodila, rostla, zkoušela a teď plodí.

Skoro před rokem jsem dostala papírově a černobíle vyvedené demo kapely, jejíž název se mi líbil. Jenže o měsíc později jsem o něm měla něco říct a nebylo to snadné. Nechtěla jsem se unáhlit nebo přehánět, tak jsem to nepřiznala. Že mi po prvním poslechu vzali dech a otvírala jsem okno, abych vyvětrala pokoj. Alternativní kytarový trip-hop, tak temný, že zesinaly i světlé stěny kolem mě. V životě mi takhle seděl mráz na zádech jen málokrát. Ten zpěv! Ten její zlověstný, zoufalý, netvárný zpěv! Bylo jí šestnáct, když točila píseň Longtemps. Až teď vím, že to vůbec není podstatné – je stejná, nepoddajná. Suďte.. možná dobře – na ten hlas si nezvyknete, snažte se jak chcete. Jako by jím kreslila kouřová znamení, drápala do zdi, přivolávala podzimní hejna  .. nemusí v tom být zlý úmysl, ale slyším vztek, průchod katarze: myspace.com/veena59 

Těch mladých se chytil Filip Míšek. Génius, naše hudební požehnání. Nejen, že se rozhodl pokračovat v Khoibě i bez Emy Brabcové, která loni nečekaně oznámila odchod, ale jako Dikolson vydal neskutečnou kolekci remixů, na které by u nás těžko někdo jiný měl. Filip Míšek je co do zvuku a působivosti takřka světový formát. A produkuje. Našel Veenu a udělal s nimi výše zmiňované promo cd. Doplnil je, neměnil. Přes svůj nízký věk jsou ve Veeně jen názorově hotoví hráči. První Little Lapse je výrazově snesitelnější. Jde sice lineárně po ostré hraně, zvuk chvílemi škube elektrickými výboji a víčky, ale světlo jí nechybí – prosvítá úzkými škvírami. To druhá Longtemps už zněla přesně tak, jak oni sami popisují v profilu celou vlastní hudbu: sounds like „walking throught an empty house“. (Ten dům má všude těžké černé závěsy a v rohu se odehrává Mellow Drama Restartu.)

 

Reklama

 Na přelomu 08/09 vyšlo pod hlavičkou Absent Hour Records Veeně cd Behind Sonic Glances. Uplynul jen jediný rok a jsou o pár tříd výš, kousek pod vrcholem. Veronika od svého skličujícího projevu opravdu neupustila… atmosféra pořád zakouřená, stejné výboje, stejná drásavost. Naštěstí je nikdo moc neučesal, neposouval, hodně cvičili, hodně pracovali a hodně pochopili. Jsou dospělí a k neoposlouchání dobří::

Vocals.Lyrics – Veronika

Guitars – David

Bass – Martin

Drums.Lyrics – Dansko