Reklama
 
Blog | Veronika Mikulová

podoba večera




 

 

Reklama

Jedna nicotná večeře,
jedna nezapálená svíčka, dvě milé kávy, trochu smetí pod nohama a pár drobků na
stole. Pootevřené okno, ticho z dáli, uvnitř šum, nedopitá štáva,
rozkvetlá orchidej a otisk červeného vína. Vůně pověšeného prádla, pořád
ustlaná postel, pohozená kabelka a rozevřený sešit. Letní tílko, nohy křížem a chuť skrytá v sáčku s bonbóny. Sundané hodinky, prstýnek,
oříšek krému a zlomený nehet. Karafa, parfém a mušle na parapetu, na památku. Vybité baterie v notebooku,
skrčený přehoz a stopa dlaně na zrcadle. Pět představ najednou, zvuk křišťálu… tik mého srdce. Dveře vedlejšího bytu, nedovřený výtah, zaprášený rámeček a smutná
kytara. Dva kroky tam, jeden dovnitř. Odraz lampy a nový smích – tolik o
večerech mých, nedávných.